Král hrdlořezů 2. světové války byl vystudovaný kněz

Pravděpodobně nejhorším řezníkem celé 2. světové války byl Petar Brzica, dozorce ustašovského koncentračního tábora Jasenovac, přezdívaném Balkánská Osvětim. Tento vystudovaný chorvatský kněz, od jehož narození letos uplynulo přesně 100 let, vlastnoručně zavraždil v noci na 29. srpna 1942 podle některých pramenů až 1360 srbských vězňů, a tak vyhrál sázku o titul Krále hrdlořezů. Výraz řezník je při tom zcela na místě: úchylný Brzica bezbranné lidi podřezával jako podsvinčata na zabíjačce.

Král hrdlořezů 2. světové války byl vystudovaný kněz

Petar Brzica se narodil v chorvatské části Rakousko-Uherska přesně před 100 lety. V mládí vystudoval františkánskou kolej v Širokem Brijegu a jako katolický mnich vstoupil do ultrapravicového Chorvatského národního hnutí, které bylo inspirováno německými oddíly SS a SA. Ještě před německou invazí do Jugoslávie na jaře 1941 vyměnil kněžskou sutanu na studia práva v Záhřebu. Při nich se dostal do styku s radikálním hnutím Ustaša, což v chorvatštině znamená povstalec. Když po okupaci Jugoslávie Němci rozdrobili její území na řadu malých vazalských státečků (stejnou taktiku zvolilo Německo s posvěcením tehdejšího prezidenta USA W. Clintona v letech 1990- 93) a z Chorvatska si udělali loutkový stát, nastoupil v roce 1941 v hodnosti poručíka jako jeden z velitelů ustašovského koncentračního tábora Jasenovac. Tady se naplno projevilo jeho úchylné sadistické a sexuální pudy.

masové popravy v táboře Jasenovac

Poměry v táboře byly přitom natolik příšerné, že je kritizovali i sami Němci, autoři vyhlazovacích megalágrů Osvětim a Mauthausen. V jasenovackém koncentráku, ve kterém mezi roky 1941-45 zahynulo kolem 100.000 lidí (mimo jiné 48000 Srbů, přes 4200 Chorvatů, 1128 bosenských muslimů, 266 Slovinců, 44 Černohorců, 114 Čechů, 19 Italů, 18 Rusů, 10 podkarpatských Rusínů, devět Poláků a další národnosti) se vraždilo nejen věšením a střílením, ale také noži, sekerami, upalováním zaživa v kremačních pecích, smrtícím plynem Cyklon B a oxidem siřičitým. Matky s právě narozenými dětmi se v ženské části koncentračního tábora, nazývaném po jedné z mučitelek cynicky „Hotel Gagro“, nechávaly prostě zemřít hladem. Ne nadarmo se Jasenovaci proto říkalo „Balkánská Osvětim“.

Umučené děti v Jasenovaci

Petar, přezdívaný Pero, si v takovém pekle záhy získal „respekt“ jako neuvěřitelně krvežíznivý řezník. Své oběti totiž nejen bestiálně mučil, ale v mnoha případech doslova zaživa rozřezával, dekapitoval nebo aspoň podřezával speciálním zahnutým nožem na řezání snopů obilí, nazývaným srbosjek. 29. srpna 1942 uzavřel se svými podobně ujetými kumpány Ante Zrinušičem, Sipkou a Milanem Friganovičem morbidní sázku, kdo z nich za jedinou noc vlastnoručně podřeže co nejvíce vězňů (zejména jimi na smrt nenáviděných Srbů).

psali jsme: Zabijácký úchyl Mrázek znásilňoval děti a souložil se zavražděnými ženami

Podle Friganovičova svědectví, proneseného před svým psychiatrem Nedo Zecem v americkém exilu, kam po válce uprchl ze strachu před soudem, jich tu noc povraždil 1360. Většina historiků se sice shoduje na tom, že zavražděných muselo být méně a vesměs uvádí čísla mezi 670 -1100 oběťmi, ale i to je jasným důkazem neuvěřitelného zvěrstva tohoto bigotního katolíka.

Brzica vlevo

„Zabíjení začalo a za první hodinu jsem jich podřezal víc než ostatní. Zdálo se mi, že jsem v sedmém nebi. V životě jsem necítil takovou extázi. Za několik hodin se mi podařilo podřezat 1100 lidí, zatímco ostatní mohli zabít tak tři, čtyři stovky,“ popsal příšernou scenérii řeznických orgií na lidech Friganovič. Pak se prý ale u něj něco zadrhlo, když mezi zástupy čekajících obětí uviděl známého Srba Vukasina z Klepci u Capljiny. „Pocítil jsem silné přání narušit jeho pokoj tím nejbrutálnějším mučením a prostřednictvím jeho utrpení obnovit svou extázi a nadále si užívat cizí bolesti,“ uvedl Friganovič to, co následovalo a čemu se zdravý rozum zdráhá i po těch 75 letech uvěřit, že by něčeho takového byl člověk schopen.

psali jsme: Šílený strýček Hubert: první a možná nejhorší masový vrah v Československu

„Nařídil jsem mu, aby volal: „Ať žije náš vůdce Ante Pavelič,“ jinak že mu uříznu uši. Vukasin ale mlčel. Tak jsem mu uřízl ucho. Neřekl ani slovo a já mu zopakoval ještě jednou, aby zakřičel: „Ať žije náš vůdce Ante Pavelič!“ jinak že mu uříznu i to druhé. Postupně jsem ho připravil o uši, nos a pak jsem mu pohrozil, že mu nožem vyříznu srdce. Pomalu mi řekl: „Dodělej svou práci, chlapče.“ Vyloupl jsem mu oči, vyřízl srdce, hrdlo jsem mu rozřízl od ucha k uchu a hodil jsem ho do jámy. Jenže něco se ve mně zlomilo a já už tu noc nemohl nikoho dalšího zabít. A tak sázku vyhrál Brzica, protože dokázal podříznout 1360 vězňů, a za odměnu dostal zlaté hodinky, opékané sele a víno…“

Tímto původně srbským zemědělským nožem srbosjek Brzica vlastnoručně zavraždil tisíce lidí

S maniakem vraždícím ve jménu katolické víry a Ježíše Krista se v koncentračním táboře setkala v roce 1944 také mladá chorvatská Češka Zora Faistová. Naštěstí přežila, a dokonce svým odvážným vystoupením před komisí Mezinárodního červeného kříže, vyslané do Jasenovace na základě otřesných zpráv jugoslávských partyzánů maršála Tita, vymohla přísun léků a potravin. Na sklonku války Faistová přežila jako jedna z mála pochod smrti, při kterém ustašovci hnali přeživší zbytky vězňů s sebou směrem do Rakouska, kde chtěli získat politický azyl u Američanů. Dostudovala medicínu a jako vážená lékařka a vysokoškolská pedagožka zemřela v srbském Novém Sadu ve věku 85 let.

Petar Brzica nebyl za své bestiální zločiny nikdy potrestán

Stejným happy endem bohužel pro světskou spravedlnost skončil také život jasenovackého řezníka Petara Brzici. Spolu s dalšími masovými vrahy z tábora se mu podařilo uniknout spravedlivé odplatě Jugoslávie za své zločiny, když včas utekl na území obsazené americkou armádou. Později se dostal díky silné chorvatské imigrantské lobby do USA, kde získal kýžený politický azyl jako bojovník proti komunismu. Američané ho nikdy nevydali do Evropy a ani nepostavili před soud ve své zemi, a tak nejhorší řezník 2. světové války a Král hrdlořezů Petar – Pero – Brzica zemřel pokojně ve věku 90 let přesně před 10 roky v USA.

prevzate z http://www.securitymagazin.cz

Pridaj komentár